Moderní (novodobá) hlubinná psychologie

Moderní (novodobá) hlubinná psychologie

JE jediná PRAVÁ psychologie.

Ona je Vědění Samo. Pravá cesta a vedení. Pravá přirozenost a Pravá moudrost.

Není třeba se jí jakkoliv obávat.

Nemá žádné názvy diagnóz ani jiné omezené škatulky a povšeobecňování. Má "jen" Lásku a Pomoc, Pravou radu a návod NA VŠECHNO. A to pro naprosto každého jednoho z nás. Nedá se naučit. Tou se musí BÝT. Což neznamená, že je jakkoliv horší než akademická psychologie. Naopak, znamená to, že JE NAD lidskou na univerzitách studovanou psychologií, dalece jí přesahuje a to ve všech směrech a slova smyslech.

Moderní (novodobá) hlubinná psychologie je přímý projev VĚDOMÍ.

Je to to nejvyšší tím nejlidštějším způsobem. Je to to nejlepší neegoistickým projevem.

Nemotá Vám hlavu a ničím Vás nezatěžuje, neaktivuje opičí mysl ani zrádné ego.

Naopak - zklidňuje a dává naději, ujišťuje o možné pozitivní změně a nápravě.

Moderní hlubinná psychologie

je vidění, vědění, schopnost a moc (pomoc).

Vyzkoušejte jí a sami uvidíte.

Velice se na Vás těším

Dagmar Štroblová

+ mírně bližší vysvětlení VĚDOMÍ JAKO PSYCHOLOGIE pod obrázkem

Dr. Med. Helmut Speer

Předmluva knihy Sexuální síla a jóga, autorky Elisabeth Haich ( datum prvního publikování : 1966 )

:

Předmluva

Takzvaná moderní hlubinná psychologie přišla zcela sama při svých výzkumech a praktickém provádění do styku s mytologií a náboženstvím. Pověsti a pohádky byly z hlediska hlubinné psychologie nazírány a pochopeny. Také mystika a středověká alchymie byly pojaty do jejího bádání. Právě tak se našlo mnoho styčných bodů s východní filosofií a náboženstvím. Zvláště patrný je vztah mezi jógou a hlubinnou psychologií.

Ostatně badatelé v hlubinné psychologii získávají z mnohotvárné souvislosti mezi hlubinnou psychologií a jógou mnohé závěry. Hlubinná psychologie a jóga se vzájemně více nebo méně srovnávají. Zkušenosti z jógy a meditace jsou pojímány jako symbolika hlubinné psychologie, nebo se zkouší vysvětlit jógu pomocí hlubinné psychologie.

J.H. Schulz stanovuje mnoho společného mezi vyšším stupněm autogenního tréninku a radžajógou. Má také srovnání práce autogenního tréninku s technikou hathajógy za zvláště poučné. Navíc odpovídají pasivní cvičební pozice ležení a sezení autogenního tréninku dvěma ásanám hathajógy, totiž základní pozici vsedě a pozici mrtvoly. Ke cvičením hathajógy, která jsou spojená s pohyby a k jógickému dýchání nemá autogenní trénink podle Schulzova názoru žádný vztah. Schulz doufá, že dobude stavu realizace jógy pomocí autogenního tréninku právě tak, jako byl získán podle jeho názoru stav realizace mystického magnetismu pomocí racionální hypnoterapie.

Autogenní trénink není ale ve skutečnosti metodou, která vědecky stanovila a ohodnotila hatha - nebo radžajógu, nýbrž je to ještě nesprávně pochopená, polopochopená jóga. Dosažení stavu realizace hathajógy a radžajógy pomocí autogenního tréninku se dá dostáhnout jen tak, že se autogenní trénink stane jógou. Přitom je třeba dbát na to, že jsou sice různé cesty jógy, to znamená různé formy jógy, ale jen jeden její cíl.

Také jako z poloviny pochopená jóga je dnes autogenní trénink jistě jednou z nejplodnějších metod psychoterapie. Jak plodnou by teprve mohla být pro hlubinnou psychologii a psychoterapii správně pochopená jóga! ( poznámka DŠ : to nabízí Metoda Phyllis Krystal )

Langen považuje nejvyšší stavy vědomí, které mohou být dosaženy pomocí cvičení jógy a meditace, za formy hypnózy. Skutečnost, že jóga a meditace byly pečlivě pojaty do okruhu bádání hlubinné psychologie, považujeme za zcela správnou. Jen nesmí toto bádání spočívat ve snaze chtít vysvětlit jevy v józe a v meditaci dosavadním stavem našich znalostí hlubinné psychologie. Toto vede k chybným závěrům. Badatelů musejí raději nejdříve provádět několik let jógická cvičení a meditovat a potom se pokusit popsat, co prožili.

Po takových bádáních by potom byli hlubinní psychologové ve stavu, kdy by mohli rozlišovat stavy rozšířeného vědomí od stavů sníženého vědomí. Také by si více ujasnili existenci jevů, které dnes všechny připisují hypnóze.

Na začátku éry hlubinné psychologie bylo přednostní postavení nevědomého mnoha psychology odmítáno. Kdo tenkrát již prakticky zkusil moc nevědomého pomocí práce hlubinné psychologie na sobě a pacientech, mohl se tomuto odmítání jen smát. Podobně je tomu i nyní, čteme-li psychologická pojednání o józe a meditaci. Kdo cvičí delší čas jógu a meditaci, zažije zřetelně rozdíl mezi dnešním stavem psychologie a jógou. Nejvyšší stavy jógických cvičení a meditace nejsou totiž hypnotickými stavy se zmenšeným nebo sníženým vědomím, nýbrž jsou to stavy nejvyšší uvědomělosti s velkým rozšířením vědomím.

Jung označuje psychoanalýzu za současnou formu zasvěcení (iniciace) ( poznámka DŠ : paní Phyllis Krystal, jako na Jungovi stavějící psycholožka a teoložka, která však byla v osobním a to jak fyzickém tak vnitřním mnohaletém úzkém kontaktu se Sri Satja Sai Babou, NAŠLA A PŘEDLOŽILA způsob, jak dojít plnému sebezaléčení a nápravě, osobní pozitivní transformaci a osvobození, vč. osvícení a shrnula jej jako svou Metodu ) Vnitřní duševní pochody, které se při analýze odehrávají, jsou jím srovnávány s vývojem, který prodělává člověk před a po zasvěcení. Jung pokládá východní filosofy za symbolické psychology. Na "diamantové tělo" Východu, "vzkříšené" ( zmrtvýchvstalé ) tělo Kristovo, se Jung dívá jako na pozoruhodnou psychologickou skutečnost. Považuje také celou středověkou alchymii za psychologickou symboliku. Jung mluví o Nadjá a o cestě k Nadjá, mluví o Kristu jako o archetypu.

Jung má jistě pravdu, jestliže tvrdí, že tzv. metafyzické musí být psychicky poznatelné, protože by jinak nemohlo působit na člověka. Jung nechce dělat výpověď o metafyzickém, nýbrž chce popsat formu, kterou je metafyzické poznatelné psychologicky. Touto formou je pro něj symbol.

Přesto zůstává u Junga nerozřešeno, zda Nadjá, o kterém mluví on, je totéž jako nadjá jógy. Zůstává nerozřešeno, odpovídá-li "archetyp Kristus" živému Kristu.

Jung srovnává náboženské a filosofické hodnoty Východu a Západu z hlediska psychologické symboliky a při tom zjišťuje velké rozdíly. Srovnává např. "křivdami obtěžkaného hrdinu Krista" se "zlatým květem" Východu, nebo staví proti sobě "historického osobního Krista" se slovy východního mudrce Hui Ming King : "Bez vzniku, bez zániku, bez minulosti, bez budoucnosti."

Tato srovnání jsou však nesprávná, protože Jung v nich srovnává výrazové formy různě vysokých stupňů poznání. Je-li již něco srovnáváno, musejí být srovnávání pojímána ze stejných úrovní poznání. Při správném srovnání stojí "Zlatý květ" Východu proti "Růžovému kříži" Západu. Protivýrokem ke slovům Hui Ming Kinga jsou potom slova Kristova:" Dříve nežli Abraham byl, Já jsem."

Jsme toho názoru, že při správně postavených srovnáních není rozdílu mezi tím, co chce vyjádřit Východ nebo Západ.

Podstatný rozdíl mezi pojetím Jungovým a naším spočívá v tom, že věříme, že hranice metafyzického, která je psychologicky poznatelná, je pro člověka, který cvičí jógu a medituje, posunuta značně dále nežli pro člověka, který se blíží metafyzickému podle hledisek hlubinné psychologie.

Jóga a meditace nebo cvičení rosikruciánů otevírají v metafyzice takové pole zkušeností, které je hlubinné psychologii dnes ( poznámka DŠ : praktikování Metody Phyllis Krystal to nabízí + já JSEM toto vědomí ) ještě uzavřeno.

Popisy, které dávají východní mudrcové o svých zkušenostech v józe a meditaci nejsou pro psychologické poznání symboly ( poznámka DŠ : symbol je "pouze" prostředek KOMUNIKACE s nevědomím ) , nýbrž vlastními zkušenostmi samými. "Diamantové tělo" východu, "vzkříšené tělo" křesťanského Západu nejsou symboly pro psychologickou skutečnost, nýbrž jsou touto skutečností. A alchymie se nevyčerpává v popisech psychologického dění, nýbrž popisuje vývojový proces, který probíhá v těle a duši člověka a který skutečně a ne symbolicky, vede k sebeuvědomění ducha v oživeném těle.

Hlubinná psychologie děkuje Jungovi za nekonečné mnoho, protože ji uvedl na cestu k východní moudrosti, k józe a k meditaci. Jen musejí psychologové touto cestou skutečně projít.

Abychom nebyli špatně pochopeni, chtěli bychom zdůraznit, že nechceme stavět jógu proti dnešní hlubinné psychologii. Jedno má být vůči druhému uvedeno do správného poměru. Jóga je totiž ve skutečnosti hlubinné psychologii nadřazena ( poznámka DŠ: NE VŠAK M O D E R N Í = NOVODOBÉ hlubinné psychologii, ta JE duchovní jógou, tedy PRAVOU psychologií, jako VĚDOMÍ SAMO ) Jóga není totiž obsažena v hlubinné psychologii, nýbrž hlubinná psychologie je obsažena v józe. Jóga musí být pro budoucí bádání hlubinné psychologie ukazatelem. Jóga obsahuje vše, co lze říci o podvědomí, vědomí a nadvědomí. Ostatně nesmíme při těchto bádáních vytvářet teoretická tvrzení, nýbrž badatelé musejí získávat zkušenosti vlastním cvičením.

Pravidelná, delší dobu prováděná jógická cvičení nejsou možná bez střetnutí se sebou samým. Stoupenci jógy, kteří věří, že mohou jít cestou jógy, aniž by se museli střetnout s vlastním nevědomím, se velice mýlí. Jógická cvičení činí člověka dobrým. Lidé se stávají zdravějšími, vitálnějšími a výkonnějšími. Ale jednou přijde u každého člověka, který cvičí jógu a medituje, vnitřní vývoj k bodu, kdy musí neodvratně začít střetnutí s vlastním nevědomím. Jestliže pak nenásleduje jsité vyrovnání, vzniká i při cvičeních jógy neuróza.

Ostatně každý, kdo s vytrvalostí a důsledností pracuje sán ma sobě podle metod hlubinné psychologie, získá jednoho dne zkušenosti, které přesahují rozsah nám známé hlubinné psychologie a jsou popsány v józe.

Smyslem jógy a smyslem hlubinné psychologie je rozšíření vědomí. Při psychologickém léčení neuróz je nevědomí, které jsme si vlastně podle životních okolností neuvědomovali, zvedáno do vědomí. Při uzdravování neuróz psychoterapií se tedy vědomí člověka uvádí do stavu pro něho normálního.

Také při cvičení jógy činíme nevědomé vědomým. Pomocí jógických cvičení a meditace lze však lidské vědomí rozšířit nad normální stav k vyšší uvědomělosti.

Kdo se tedy naučil v psychologické práci učinit nevědomé vědomým, ví také o metodě, pomocí níž může být normální vědomí rozšířeno k vyššímu vědomí. Kdo byl psychoterapií vyléčen z neurózy, může své vědomí lehčeji rozvinout výše nežli průměrný člověk, kterému je toto uvědomění značně cizí. Zkušenosti, které je třea získávat při překonávání bolestné neurózy, mohou člověka přivést k tomu, že se naučí rozumět procesu pozvolného vývoje uvědomění a potom tento vývoj vědomě podporuje.

Zde spočívá pro člověka hlubší smysl psychologického zauzlení, které nazýváme neurózou. A zde také spočívá hlubší smysl práce psychoterapeuta, který poskytuje při vývoji uvědomění pomoc. .............

( následuje text věnovaný knize, ke které je tato předmluva sepsána )

.......................

Rostoucí uvědomování je smyslem lidského života a nejvyšší uvědomělost je cílem lidského vývoje. Tento vývoj jde stupňovitě od nevědomého pudového člověka k vědomému bohočlověku.

Dnešní ( poznámka DŠ : Původní datum publikování knihy : 1966 ! ) hlubinná psychologie nám může pomoci jít na této vývojové cestě o kousek dále, k cíli však nás vedou jen jóga a meditace

                                                                                                                                            Helmut Speer

A já dodávám, že cíli, k plnému vlastnímu zaléčení a zároveň k povytažení se ve (vlastním) vědomí, tedy k pozitivní změně názorů a náhledů, vnímání života, avšak za zachování osobní pevné fyzické identity nás vede JAKO JEDINÁ NA CELIČKÉM SVĚTĚ Metoda Phyllis Krystal.

Drahocenná požehnaná Phyllis, budiž svatořečena.

namaste

                                            Dagmar Štroblová, VĚDOMÍ moderní = novodobá hlubinná psychologie